Jídlo na cesty. Dilema jako vystřižené ze Shakespearova Hamleta. Brát, či nebrat? Uvařit, či neuvařit? Stravovat se mimo domov zdravě, chutně, minimalisticky a za přiměřenou cenu je docela oříšek.
Co může zkomplikovat stravování na cestách:
- Jídlo je drahé
- Jídlo je nekvalitní
- Jídlo je nezdravé
- Jídlo není kde koupit
Dilema první: Brát, či nebrat?
Cestovat nalehko znamená udržet hmotnost batohu co nejmenší. Vzít si s sebou jen to, co je nepostradatelné. A co jídlo? Je lepší si ho připravit doma nebo koupit až ve chvíli, kdy dostanu hlad? Záleží na destinaci. Pokud jedu do míst, kde není obtížné obstarat si zdravou a kvalitní potravu za cenu stejnou nebo nižší než doma, dám přednost lehčímu batohu a jídlo si brát nebudu. Vždy však mám s sebou nějakou zásobu pro případ nouze. Třeba AnaPur, oříšky nebo raw energy tyčinky. Zaženou hlad, než najdu nejbližší prodejnu s potravinami nebo restauraci.
Dilema druhé: Uvařit, či neuvařit?
Ať už si jídlo vezmu nebo ne, čeká mě další rozhodování. Nakoupit suroviny a uvařit si, nebo využít „hotovky“? Zase záleží na destinaci a na tom, kolik mám času. Pokud jsem v oblasti, kde se v restauracích najím zdravě a kvalitně za pár kaček, vaření se nevyplatí. Třeba v Norsku bych si ale objednávku večeře à la carte rozmyslel. Vaření volím i v případech, kdy je na výběr pouze fast food a musel bych se krmit kebabem ze zmraženého polotovaru s přesolenými hranolkami. Naštěstí dnes není problém koupit plnohodnotná navařená nebo dehydrovaná jídla na cesty a ušetřit čas při přípravě. Když jsem uprostřed divočiny a nemůžu vařit ani nakupovat, jsou k nezaplacení.
Řešení
Chcete si zjednodušit život? Zkuste Výlety do přítomnosti.