Šest typů minimalistů

Typy minimalistů

Audio verze

Každý má svou představu o tom, co znamená slovo „minimalista“. Někdo si například vybaví člověka žijícího v téměř prázdném bytě s bílými stěnami, prostým nábytkem a pár doplňky z nerez oceli. Minimalismus však v sobě zahrnuje mnohem širší spektrum životních stylů a způsobů myšlení. Podle kanadské blogerky a koučky Shawny Scafeové existuje šest typů lidí, na které při sledování videí, blogů a podcastů o minimalismu narazíte.

1. Šetrný minimalista

Šetrný minimalista je člověk, co zřídkakdy utrácí peníze. Proto se mu nemůže stát, že by svůj život přeplnil majetkem. Opětovně používá kelímky od jogurtů, ze starých prostěradel šije záclony, pěstuje si vlastní jídlo. Vůbec ho nezajímají nejnovější výstřelky a hi-tech produkty. Nikdy nevyhazuje věci, které stále dobře fungují. Někteří šetrní minimalisté jsou díky své skromnosti skutečně soběstační, někteří naopak můžou působit spíš jako anti-konzumerističtí rebelové bojující proti systému. V každém případě je tento typ minimalistů velmi opatrný, když jde o peníze.

2. Zelený minimalista

Zelený minimalista zaplňuje svůj domov převážně ekologicky udržitelnými produkty. Stejně jako první typ bývá skromný. Když už si něco koupí, je to většinou dražší eko výrobek, u kterého vyžaduje, aby mu sloužil co nejdéle a jeho výroba měla co nejnižší dopad na životní prostředí. V domácnosti vytváří minimum odpadu a líbí se mu zero waste styl. Zeleného minimalistu rozhodně neuvidíte v obchodech „vše za dolar“ s nákupním košíkem plným laciných a nekvalitních cetek, které po pár týdnech skončí na skládce. Rád nakupuje z druhé ruky, eticky a u firem, jejichž misí je ekologická udržitelnost.

3. Nomádský minimalista

Nomádský minimalista dokáže celý svůj život sbalit do jednoho malého batohu. Cestování po světě je pro něj alfou a omegou – drogou, bez které nedokáže existovat. Rozhodně nemá v plánu se usadit na jednom místě a vlastnit dům se zahradou a bazénem. Pokud to jde, využívá dočasné bydlení u přátel nebo rodičů. Jeho oblečení je všestranné a nadčasové, nosí s sebou jen ty nejdůležitější předměty a zná hodnotu opravdu dobrého páru bot. Pro některé nomády je výzvou zjistit, s jak málo věcmi dokážou přežít, pro některé je to jen praktický a efektivní způsob cestování. Nomádští minimalisté nesbírají suvenýry, ale zážitky.

4. Estetický minimalista

Estetický minimalista usiluje o zredukování majetku, tou hlavní motivací je však pro něj sen o čistém a dokonale uspořádaném životním prostoru. Když někde zpozoruje nepořádek, dokáže ho to pěkně vytočit. Zakládá si na tom, že vše musí být uklizené a na svém místě. Věci, které se zrovna nepoužívají, schovává do zásuvek, skříní a krabic, aby je neměl na očích a nenarušovaly harmonický interiér. Sleduje trendy a obklopuje se minimalistickými designovými předměty od známých značek.

5. Extrémní minimalista

Pro extrémní minimalisty je jakýkoliv počet vlastněných předmětů příliš vysoký. Doma už nemají téměř nic, přesto neustále hledají výzvy, jak množství věcí ještě snížit. Tam, kde ostatní minimalisté si jen udržují to, co považují za užitečné a krásné, se extrémní minimalista trápí nekonečnou otázkou: „Jak můžu přehodnotit potřebu této konkrétní věci a nakonec se jí úplně zbavit?“

6. Pozvolný minimalista

Pozvolný minimalista si je vědomý toho, že má příliš mnoho věcí a chce podniknout kroky k jejich vymýcení. Dumá nad tím, jakého haraburdí se zbavit a co si ponechat. Nepořádek pociťuje jako fyzické a emocionální břemeno a bojí se, aby se po vyklizení chaos nevrátil zpět. Když nakouknete do prostoru, kde pozvolný minimalista bydlí, pravděpodobně nebude vypadat jako „zminimalizovaný“. Stále se v něm totiž nachází hromada nepoužívaných a vyřazených věcí, které ještě neopustily domácnost, a proto to celé působí jaksi nedokončeně.

Našli jste se v některé z kategorií i vy?

Zdroje:
Scafe, Shawna. Six Types of Minimalists [online]. Dostupné z: simpleonpurpose.ca

Chcete si zjednodušit život? Přijďte na kurz nebo přednášku.
Má pro vás článek hodnotu? Zvažte podporu tohoto blogu.

6 komentářů

  1. Tedy, definovat, kdo vlastně je nebo není minimalista, to by byla pastva pro psychologa. 🙂 Moje maminka nosila jeden kabát třicet let a nevěděla, že je minimalistka… Spíš chtěla ušetřit peníze na něco pro rodinu a uskrovnila se. Já jsem měla pak dlouhá léta problém něco vyhodit, když to ještě bylo dobré, i když už to nebylo existenčně nutné. Ale u nás doma se věci nevyhazovaly. Tak jsem se dostala do fáze, kdy se mi během života nahromadila spousta věcí, které jsem už drahnou dobu nepoužívala. Ovšem udělala jsem krok k minimalismu díky stěhování. Tedy několikerému stěhování. A nejlépe do menšího bytu. To člověka naučí! Najednou zjistí, kolik věcí vlastně nepotřebuje. Taková šoková terapie. Myslím, že mi to pomohlo. 🙂

    1. Souhlasím Věro, stěhování z velkého prostoru do malého donutí se zamyslet nad tím, co k životu potřebujeme. Vidět na jedné hromadě všechno, co člověk za ty roky nashromáždil, bývá často okamžikem prozření.

  2. Poznala jsem se snad ve všech, všechny typy minimalistů se tak nějak doplňují. Začíná to jedničkou, protože je fajn ušetřit peníze, pak si uvědomí dvojku a přijde na to, že se mu hodí minimalismus při cestování, tedy trojka. A taky, že čím méně toho vlastníme, tím lépe se udržuje pořádek a čistota. V uklizeném bytě se mnohem lépe bydlí – a jsme u čtyřky.

    1. Díky Lenko, že jste jednotlivé typy takhle krásně propojila. Taky mám zkušenost, že se člověk na své minimalistické cestě vyvíjí a nezůstává čistě jen v jedné poloze.

  3. Já donedávna minimalismus neznal. Až jsem jednou narazil na článek o něm pojednávající. A prozřel jsem. Já jsem vlastně nepraktikující minimalista. Najednou mi začalo mé celoživotní počínání dávat smysl. Od dětství nesnesu nepořádek, rozházené věci, spousty krámů všude po pokoji. Vyloženě mě to rozptyluje. Dokud neuklidím na stole, nemůžu nic dělat. To stejné v práci, na počítači, v mobilu, nikde. Také miluji jednoduchá řešení, stručnou a věcnou konverzaci a celkově myšlenky osekat na to podstatné a důležité a nesnáším ztrácet čas činností nevedoucí přímo k cíli nebo k tomu, co je opravdu pro život důležité nebo vytvářet věci, které nemají smysl a užitek mně nebo někomu jinému.

    A tak se pomalu začínám věcí zbavovat a cítím se jakoby volněji. Manželka sice mou touhu po minimalistické domácnosti nesdílí, ale já ji nenutím, i když mě to někdy dohání k šílenství :).

    1. Vladimíre, z toho co píšete vůbec nemám pocit, že byste byl nepraktikující minimalista. Umět vést stručnou a věcnou konverzaci a neztrácet čas nedůležitými činnostmi je cenná dovednost, kterou by vám leckdo záviděl. A věřím, že i manželka se časem připojí na vaši stranu, když uvidí, jak lehkost a volnost mění váš život k lepšímu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *