Mýtus o nedostatku

Mýty a pověry mají nad naším myšlením jen takovou moc, jakou jim sami dáme. Když je vezmeme za své, stanou se naší součástí a ovládají nás. Nastal čas tyto zažité představy zbourat.

Mýtus první: Ničeho nemáme dost

Prvním mýtem je přesvědčení, že ničeho nemáme dost. Ničeho není dost, aby zbylo na všechny. Na někoho se prostě nedostane. Na světě žije příliš mnoho lidí a zdrojů je málo. Je málo potravin, je málo vody, je málo času, je málo peněz. To je důvodem, proč vykonáváme práci, která nás psychicky deptá, proč děláme věci, na které nejsme hrdí. Máme strach, abychom právě my nebyli těmi, na které se nedostane. Aby to nebyla naše rodina a blízcí, kteří budou vyloučeni z blahobytu a zůstanou bez prostředků.

Jakmile definujeme náš svět jako nedostatečný, veškerý náš život a energie, kterou do něj investujeme, se stanou vyjádřením obavy, že nemáme dost. Myslíme si o sobě, jak jednáme zodpovědně, když se snažíme za každou cenu zabezpečit své blízké. Jestliže nebude nikdy dost pro všechny, pak postarat se o sebe na úkor těch druhých bereme jako nevyhnutelnost. Strach se odráží v našem chování a myšlení. Ve vlastní komunitě vytváříme systém, který upřednostňuje nás a omezuje přístup ostatních k pitné vodě, dobrým školám, kvalitní zdravotní péči a přiměřenému bydlení.

Mýtus druhý: Více znamená lépe

Druhý mýtus říká, že více znamená lépe. Mít všeho více je logická reakce na obavy, že není dost pro všechny. Je to hnací motor kultury založené na konkurenci a soutěživosti. Nic z toho nám ale nezajistí, že náš život bude smysluplnější. Ve skutečnosti nás od sebe vzdaluje. Sotva si pořídíme jednu věc, už se nemůžeme dočkat, až si koupíme další. V tomhle šíleném tempu už nedokážeme cítit radost, že máme něco nového. Ať jde o novou věc na sebe, novou práci, nebo dovolenou. Plánujeme, co dalšího musíme mít, abychom dosáhli uspokojení.

„Ne to, co máme, ale to, co nás baví, utváří náš pocit dostatku.“
— Epikúros

Závod o to, kdo bude mít více, nemá žádné vítěze, jen poražené. Představte si křečka v kole, které se otáčí, a ať se křeček snaží sebevíc, do cíle nedoběhne. Je to jako závislost, musíme si neustále zvyšovat dávky. Ani když budeme mít sebevíc, pořád to nebude dost. Všechny duchovní směry nám vštěpují, abychom štěstí a smysl života hledali uvnitř sebe, ale mýtus o nedostatku nám to nedovoluje. Zaslepuje nás vnějšími atributy spokojenosti. V honbě za vyššími zisky nevidíme vlastní vnitřní hodnotu. Své sebevědomí redukujeme jen na peníze.

Mýtus třetí: Takhle to prostě je

Třetí mýtus říká, že takhle to prostě je. Nedá se to změnit. Nemáme všeho dostatek, lepší je mít více a někteří lidé budou vždycky bohatší než my ostatní. Takhle to na světě chodí. Není to sice fér, ale raději se té hře přizpůsobíme, protože jít proti proudu se nevyplácí. Doufat, že bychom to mohli změnit, je zoufalé. Svět je nespravedlivý, lidé si nejsou rovni a z téhle pasti není úniku. Cítíme beznaděj, otupíme své smysly a city. Vzdáváme to.

A právě tady se rodí naše slepota. Nechceme slyšet nic jiného, jsme jako v transu. Místo abychom udělali něco pro to, aby byl svět lepší, rezignujeme na změnu. Je to pohodlné, protože nemusíme zkoumat, do jaké míry jsme se zaprodali, k jakým kompromisům jsme se museli uchýlit, na čí úkor jsme se obohatili. Jsme připraveni horlivě zastávat stanovisko, že nerovnost do moderního světa nepatří, ale sociální problémy se nám zdají do naší kultury tak hluboce zakořeněné, že jsme přestali věřit, že by bylo možné je napravit.

Princip dostatku

Dokážeme tato přesvědčení zbourat a získat zpět bohatství našich vnitřních zdrojů? Ano, když změníme sami sebe. Když se odpoutáme od lží a mýtů. Stačí přijmout za základ našeho myšlení překvapující a nečekané zjištění, kterým je princip dostatku. Máme všeho dost, máme dost zdrojů a máme dost schopností je využívat. To je klíč, který otevírá brány k možnostem a příležitostem.

Inspirací pro tento článek byla kniha Duše peněz od Lynne Twistové.

Chcete si zjednodušit život? Přijďte na kurz nebo přednášku.
Má pro vás článek hodnotu? Zvažte podporu tohoto blogu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *